ZDRAVÍ & ZDRAVOTNICTVÍ

JAKÁ JE NAŠE FYZICKÁ KONDICE?

Lenost zabíjí. V České republice trpí obezitou 71% dospělé populace, patříme k nejobéznějším národům světa. Nedostatek pohybu nevratně poškozuje zdraví každého člověka a má za následek více než 2 400 předčasných úmrtí za rok

  • Zdeněk Hamřík, fakulta tělesné kultury Olomouc (29.4.2015)
    Nehovořte o pěší a cyklistické dopravě, ale o aktivní mobilitě
  • Jan Václavík, lékařská fakulta Olomouc (29.4.2015)
    Celospolečenské ztráty z nedostatku pohybu a z dopravních nehod na silnicích

Řešením není jen občas si zasportovat, ale aby se pohyb dostal opět součástí našeho běžného života.

Fakta:

  • Česká společnost trpí nedostatkem pohybu. Od 90. let roste podíl obézních lidí, v roce 2013 podle Světové zdravotnické asociace je ČR nejobéznějším národem v Evropě. V České republice narůstá také podíl obézních dětí nebo s nadváhou, každý pátý chlapec má vyšší než normální váhu.
  • Národohospodářské ztráty v souvislosti s obezitou dosahují 37 – 81 miliard Kč ročně
  • Nízká pohybová aktivita je u nás příčinou odhadem 2442 úmrtí ročně
  • Zdravotní přínosy pravidelného používání jízdního kola jako dopravního prostředku převažují související rizika
  • Díky pravidelné pohybové aktivitě se průměrná délka života prodlouží o 8 měsíců
  • Znečištění vzduchu a rizika dopravních nehod zkrátí v průměru život o 28 dní

Olomouc:
Významu vytváření zdravých měst pro prevenci nemocí způsobených pohybovou inaktivitou se věnuje nová studie mezinárodní sítě odborníků IPEN, kterou zveřejnil prestižní medicinský časopis The Lancet. Podle autorů, mezi kterými je i Josef Mitáš z fakulty tělesné kultury, se lidé žijící v prostředí příznivém pro pohyb hýbou až o hodinu a půl týdně více než ostatní.

Odborníci mapovali podmínky pro pohyb v okolí místa bydliště a monitorovali pohybovou aktivitu téměř sedmi tisíc lidí ve čtrnácti městech v deseti zemích. Zapojenými místy byly například belgický Gent, kolumbijská Bogota, dánský Aarhus nebo Stoke-on-Trent ve Velké Británii.

V průměru účastníci napříč všemi čtrnácti městy realizovali denně 37 minut středně zatěžující až intenzivní pohybové aktivity, což odpovídá rychlé chůzi. Nejvyšší denní průměrnou dobu pohybové aktivity, 50,1 minuty, vědci naměřili ve Wellingtonu, naopak nejnižší vykázali obyvatelé amerického Baltimoru, pouze 29,2 minuty.

„V Olomouci jako zástupci českých měst jsme zjistili druhou nejvyšší hodnotu – 47,1 minuty denně, převažuje aktivní transport do práce, chůze a cyklistika. Z tohoto srovnání vycházíme zatím dobře, na druhou stranu ovšem sledujeme postupný pokles pohybové aktivity. Je otázkou času, kdy spadneme na nižší úroveň,“ komentoval výsledky studie Mitáš.

Informace pro územní plánování

Vyjmenované charakteristiky pohybově přátelského prostředí fungovaly podle vědců napříč všemi městy, což naznačuje důležitost principů územního plánování, které mohou být aplikovány mezinárodně. Využití těchto poznatků pro tvorbu zdravějších měst může mít významný dopad na zvrácení rychle rostoucí pohybové inaktivity, která je spojena s diabetem, onemocněními srdce či některými druhy rakoviny.

Olomoucké agentury pro podporu veřejného zdraví by měly, jako součást své reakce na rostoucí úroveň civilizačních nemocí, spolupracovat s odbory územního plánování, dopravy, rekreačních ploch a parků, aby se města stala pohybově přátelštějším prostředím, než je tomu dnes.

Článek shrnující výsledky studie vyšel v časopisu The Lancet, který patří mezi nejvýznamnější odborná periodika zabývající se medicínskými obory. 

Více: Žurnál UP Olomouc z května 2016